CANISTERAPIE

Je to metoda, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka.

CANISTERAPIE A JEJÍ VLIV NA PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ

Oblast emočně sociální

- adaptivní chování (přizpůsobení)

- sociální chování

- sociální vztahy a interakce

- emocionální stabilita

Oblast tělesná

- jemná motorika

- hrubá motorika

- grafomotorika (kreslení, psaní, …)

- křížení hemisfér – vedení klienta, aby střídavě ukazoval, kde má pes jednotlivé části těla, tak aby se střídala práce obou rukou (křížení) a aby docházelo ke stimulaci střídavě pravé a levé mozkové hemisféry

- koordinace oko – ruka (aby se dítě dívalo na to, co právě dělá à v mozku se zapojují nové (jiné než vždy) dráhy vedení vzruchu)

- sebeobsluha

Oblast kognitivní (myšlení)

- mentální předpoklad

- vnímání – stimulace somatická, vibrační, vestibulární, akustická, vizuální , taktilně haptická, chuťová a čichová (= bazální podpora) – zpracování informací, které jsou přijímány smysly, u deficitního vnímání je postiženo specifickým způsobem základní učení

- schopnost porozumění

Oblast řečová

- orofaciální stimulace

- aktivní řeč

- rozvoj slovní zásoby

POLOHOVÁNÍ  

O polohování

            Díky osteopatovi Dr. Lawrence Jonesovi existuje metoda polohování od 50. let 20. století, spojil v hypotézu dva známé poznatky. Polohováním těla či jeho části do polohy komfortu dojde ke zlepšení funkce svalově kloubního systému. Druhým poznatkem je fakt, že jako indikátor léčby a monitor její úspěšnosti je používán bolestivý bod (Tender Point) příslušející k hypertonickému svalu. Polohování je dobré praktikovat vždy po dohodě s fyzioterapeutem. Ten ví, jak může s klientem manipulovat, proto je jeho role během polohování nezastupitelná. A právě v hlavách fyzioterapeutů se zrodila myšlenka položit psa vedle klienta tam, kde normálně leží podpůrné polštáře. Nejvíce se tato metoda aplikuje zřejmě       u nás, např. v Americe polohování neprovádějí, protože ho tam považují za týrání zvířat.

Působení polohování

            Polohování je jednou z metod canisterapie. Spočívá v těsné interakci mezi psem a člověkem. Vlivem tělesného tepla psa a psychického uvolnění klienta dochází k postupnému uvolnění svalů. Psi slouží k navození klidu, uvolnění, k prohřátí těla klienta. Mají tělesnou teplotu o jeden stupeň Celsia vyšší než člověk, což je velice přínosné pro klienty, kterým se určitá část těla špatně prokrvuje. Dochází k příjemné, hluboké relaxaci a uvolněný člověk je připraven k dalším činnostem (např. mytí, rehabilitačnímu cvičení apod.), které pak mají lepší průběh. Přímý tělesný kontakt přispívá k pozitivní interakci spolu s dalšími smysly, jako je zrak, čich a sluch. Pacient reaguje nejen na tělesné teplo psa, ale také na rytmus jeho dechu a srdce. Za přítomnosti psa klesá krevní tlak a srdeční frekvence. Během polohování dochází ke zklidnění a zpravidelnění dýchání spontánně, klient se sám naladí podle psa, aniž bychom ho k tomu museli vést. Pro člověka je dalším stimulem dotek srsti, přirozený psí pach, dotek psího čenichu či jazyku psa. Olizování je jednou ze základních a velice účinných technik, pokud to klientovi nevadí, bezvadně to uvolní sevřené ruce, křeče v břiše apod. Díky všem těmto stimulům má pacient velkou motivaci ke spolupráci. Toho lze využít k podpoře dalšího psychického i fyzického rozvoje. Interakce s přátelským psem snižuje vnímání stresu. Přítomnost vhodného zvířete může mít krátkodobý protiúzkostný a protistresový účinek, poskytuje pocit bezpečí a klidu. Během hlazení psa, doteků tlapek či uší dochází také k procvičování hlavně jemné motoriky. Pejsek zde působí i jako silný motivační prvek. Např. lze psa přiložit podél necitlivé či nepohyblivé části těla tak, aby byl pacient motivován se k němu dostat a třeba si ho pohladit. Klient necitlivou část těla často ignoruje, jako by nebyla jeho nebo jako by tam vůbec nebyla. Tato technika ho donutí ji vnímat, jde o velice důležitý krok při sebepoznávání klienta. Terapeutický pes plní funkci přítele a společníka, je důvodem ke komunikaci. Při polohování se někteří klienti snaží povídat si se psem či sdělit pocity z přítomnosti psa. Dochází také ke stimulaci neverbální komunikace, na základě příjemných vjemů se rozvíjí citový život klientů. Jedná se o totální uvolnění a zklidnění. Může dojít ke zvýšení hladiny plazmatického fenyletylaminu, dopaminu, endorfinů, oxytocinu a prolaktinu.

            Pokud se pacient nemůže pohybovat sám, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku dekubitů, uvolnili blokace, protáhli a procvičili svaly a tím umožnili další rozvoj pohybu. U klientů, jejichž části těla jsou v křeči nebo nepohyblivá, není možné cvičit, ale pouze pacienta uložit na určitou do určité polohy. Neobyčejně vysoká úspěšnost polohování v poměru s běžnými typy prohřívání naznačuje, že jen samotným teplem to není.

Polohy

            Nejideálnější je, provádět polohování se třemi psy. Dva leží kolem boků klienta a jeden pod nohama a prohřívá podkolení jamky. Ale i polohování s jedním pejskem je velice účinné. Máme-li jednoho psa je údajně nejúčinnější poloha za hlavou, kde jsou nějaké citlivé body a tak dochází k celkovému uvolnění. Jedna z dalších poloh je ta, že pes leží podél klienta, který je na zádech či na boku. Dalším způsobem polohování je pozice klienta na zádech, pes při tom leží pod nohama klienta, dochází tak k prohřívání podkolenních jamek a následnému uvolnění dolních končetin. Polohy můžeme v průběhu terapie měnit. Hlavně u dětí se různé polohy využívají k rehabilitaci, po zklidnění může dojít k uvolnění z křečí. Při Parkinsonově chorobě jde především o uvolnění  z třesu, aby se mohlo s klientem dále pracovat. Pokud má klient problémy s řečí, pokládá si tváře na psa a tak dojde k uvolnění mimických svalů. Významné to může být i pro klienty, kterým neslouží polykací svaly a proto se normálně nemohou najíst.

Typy pacientů

            Nejlepších výsledků dosahuje polohování u osob se zdravotním postižením, které trpí svalovými křečemi (spasmy) nebo třesem. Pokud se u těchto osob třes či křeče dají ovlivnit nějakými léky či jinými metodami, mají nízké procento úspěšnosti a většinou negativní vedlejší účinky. Během polohování dochází k fyzickým zlepšením, která jsou viditelná a prokazatelná. Využít se dá i u osob s mentálním, smyslovým nebo kombinovaným postižením. U hyperaktivních osob lze polohování využít hlavně ke zklidnění a k následnému uvolnění. Pes může sloužit jako prostředník mezi okolním světem a osobou s rysy autismu. Relaxaci se psem lze úspěšně využít i pro zklidnění osob fyzicky zdravých. Může se jednat o obyvatele domovů pro seniory, dětských domovů, osoby v léčení ze závislostí  apod., lze je využít při léčení celé řady psychických poruch, při nichž by pacientovi prospěla relaxace. U tohoto typu relaxace není nutná přítomnost fyzioterapeuta.

Působení na psy  

            Pro psy je polohování velice náročné, musí vydržet velmi klidně ležet i několik desítek minut, což pro ně není přirozené. Při tomto výkonu je pes zatěžován fyzicky a hlavně psychicky. Po polohování se pes potřebuje pořádně proběhnout a pak následuje dlouhý odpočinek, aby načerpal nové síly. Unavený a otrávený pejsek nikdy nebude na klienta působit tak pozitivně jako pes zdravý, odpočinutý a veselý. A hlavně může u psa dojít k syndromu vyhoření, takže pak může nastat situace, kdy bude do této činnosti nucen a může se jí bránit, což u psů znamená agresivitou. Takže jedinou účinnou prevencí s ohledem na bezpečnost klienta a kvalitu služeb je správná psychohygiena a péče o psa. Z tohoto důvodu je doporučováno provádět polohování v omezené míře a s ohledem na věk, přirozenou náturu psa a jeho momentální kondici.                

Závěr

Zatím je nedostatek vědeckých studií, ale důkazy, že je polohování prospěšné, jsou změřitelné – klient natáhne spastickou ruku, narovná nohy, spasmy nebo třes na určitou dobu ustanou a to bez vedlejších účinků, dojde k uvolnění mimických svalů a lidé se mohou zase usmát. Pacientům, kteří mají natolik křečovité břicho, že se nemohou vyprázdnit jinak než pomocí klystýrů, se před polohováním dávají čisté pleny a po skončení obvykle bývají plné. 

Fotky z polohování - Danielka a Ebinka - fotečky jsou samozřejmě zveřejněny se souhlasem obou sympatických holek   

 Jack a Sváťa  

Jack a moje sestřenice

Jack + Brita + Bianca

Článek o polohování jsem napsala společně s Michaelou Freeman ze společnosti Pomocné tlapky o. p. s..