Kulhání 

Protože jsou bulíci tak silně osvalení, mají vrozenou náchylnost k natržení šlach, vazů, k výronům, zhmoždění či vymknutí.

Diagnostika kulhání

Kulhání je odchylka od fyziologického pohybu, způsobená patologickým procesem. Projevuje se porušením harmonického průběhu kmitu a podpěru.

- slabé – viditelné pouze v klusu

- střední – v klidu končetinu nadlehčuje, v kroku a klusu je zřetelné kulhání

- silné – v pohybu nezatěžuje končetinu vůbec

Nejdříve psa posoudíme v klidu, jak stojí na tvrdé rovné podložce a důkladně prohmatáme všechny končetiny od shora až dolů. Mechaniku pohybu hodnotíme v kroku a v klusu – z boku, zezadu a zepředu.  

Luxace pately

= vykloubení čéšky

K tomuto onemocnění mají bulíčci dědičný sklon. Klinicky se objevuje již ve stáří 4 – 6 měsíců věku, příznaky závisí na stupni postižení, hodnotí se stupněm 0 – 4. Jedná se o onemocnění kolenního kloubu, příčinou je strmé postavení hlavice kloubu na krčku femuru (stehenní kosti), tím je změněna osa natahovače stehna a proto dochází k vymknutí. Další z příčin může být i ztráta normální pružnosti a oslabení vazů či nedostatečné vyvinutí kloubní hlavy. Může být vrozená (zděděná) nebo získaná (způsobená zraněním). Mezi klinické projevy patří nadlehčování končetiny, střídavé až permanentní kulhání. Terapie je konzervativní (medikamentózní léčba) a chirurgická (hlavně u těžších stupňů luxace – operace kolenního kloubu). Vyšetření se provádí nejdříve v jednom roce. 

DKK (dysplazie kyčelního kloubu, HD)

Mezi moderními plemeny patří bulteriér k nejzdravějším, co se kyčlí týče. DKK je vývojová vada (není tedy přítomna v době narození štěněte, ale k vývoji dochází až během růstu), existují zde dědičné predispozice a záleží i na vlivech vnějšího prostředí (výživa, stupeň zatížení, rychlost růstu, hmotnost, osvalení). Je to morfologická anomálie kloubní jamky a deformace kloubní hlavy femuru (stehenní kosti). Částečně se dá ovlivnit výživou a způsobem chovu. Již u půlročních štěňat lze pozorovat příznaky jako je neochota k vstávání, snadná unavitelnost, kulhání, neochota vyskočit do výšky. U starších psů obtíže při vstávání či drobivá chůze. Může dojít k luxaci (úplnému vykloubení) nebo subluxaci (částečnému vykloubení) hlavice femuru. Tato vada se posuzuje dle RTG snímků v rozmezí stupňů 0 – 4. RTG je možno provádět až po úplném ukončení vývoje kostry, tedy od 12 měsíců stáří. DKK je prakticky nevyléčitelná, můžeme zmírnit její průběh (omezení zátěže, podávání chondroprotektiv či antiflogistik). Jednou z možností řešení je odstranění hlavice a krčku kyčelního kloubu Jedinou prevencí je vyřazování postižených jedinců z chovu.